Má cesta skrz naskrz distribucemi Linuxu

Zařazen do: Linux, Život — Klerik, 28. Srpen, 2009, 13:49

Jsem už dlouhá léta, něco pod deset roků, uživatelem Linuxu. Mou první distribucí bylo SuSE 6.4 (bylo přílohou časopisu Chip), kterému jsem skoro nerozuměl, ale které mě rozhodně zaujalo. Proto když jsem se dozvěděl, že jde koupit Linux i s knihou, tak jsem nevíhal a objednal jsem si RedHat 6.2 od nakladatelství Computer Press. Tato distribuce byla trochu jiná a zprvu mě zaujala o mnoho méně než SuSE a vzhledem k tomu, že jsem měl vadnou základní desku, tak mi Linux hrozně často padal – ironií v tomto případě je, že padal o mnoho více než tehdejší Windows 95 (připomínám, že vina padá na mou základní desku, nikoliv na Linux :)). Zlomil jsem tedy nad Linuxem na nějakou dobu hůl a dál si „užíval“ widlí a stále jsem soubory řešil přes M602 a vůbec jsem celý Windows dost obcházel. Díky bohu se ke mně díky časopisům jako byl zmíněný Chip nebo třeba Computer a PC-World dostávaly další verze distribucí a navíc už se pomalu ale jistě začal rozvíjet internet, takže jsem se o Linuxu mohl i něco pořádného dočíst. Internet byl ale nakonec zase na nějakou dobu důvod, proč jsem Linux nenasadil, protože na můj softmodem nebyl stále žádný použitelný ovladač. Softmodem jsem tenkrát poprvé pořádně rozchodil až na Mandrake 8.x, kde mi ale zase nešla zvuková karta, takže jsem musel použít jádro z RedHatu, kde fungovala a prostě dostat celý Linux do funkční podoby byla opravdu fuška. Naštěstí doba softmodemů netrvala dlouho a i k nám do Nejdku se dostala WIFI. Juhů, to byl kalup, softmodem jsem chtěl vzteky rozšlapat a nadával jsem, jak je k sakru možné, že jsem ho používal tak dlouho. K WIFI jsem potřeboval jen síťovku a s těmi v Linuxu žádný problém nebyl.

Než jsem se dostal do tohohle bodu, kdy Linux opravdu se vším fungoval stoprocentně, utratil jsem za linuxová cd s distribucemi hotový majlant, kupoval jsem časopisy a nechal jsem si na internetu od specializovaných služeb CD s Linuxem i vypalovat. Teď jsem měl WIFI a nebyl problém si celou distribuci stáhnout a vypálit. No a zrovna vyšel skvělý, úžásný a do dnes nepřekonatelný RedHat 9, který byl mou první vlastnoručně staženou a vypálenou distribucí. Tenhle borec mi na PC vydržel rok a Windows jsem poprvé ze svého disku kompletně odstranil a vlastně to tak zůstalo do dnes. S RedHatem 9 jsem byl absolutně spokojený, sice mi nefungovaly updaty, takže každou verzi Mozilly jsem musel stahovat ručně (tenkrát to bylo víc balíčků a docela fuška), navíc kdykoliv jsem se dočetl, že vyšla nějaká hra nebo cokoliv a já se ji pokusil zkompilovat, tak to vyhodilo chybu a já byl v hajzlu, protože v C++ neumím, ale i přes to, jsem si RedHat užíval (tentokrát bez uvozovek). Vydržel jsem u něj rok a něco a pak jsem se dočetl o skvělém a dokonalém Gentoo, kde prý kompilace funguje vždycky, protože se tam prostě kompiluje všechno :)). Instala byla mnohem složitější, žádný instalátor, žádná nápověda, ale zase na druhou stranu tak dobře zpracovaná dokumentace, že nešlo skoro udělat chybu. Gentoo bylo úžasné, sice každou novou verzi, kterou jsem chtěl, jsem kompiloval hrozně dlouho a když byl nějaký větší update Gnome, tak to vyšlo třeba i na pár dní, ale ten systém jsem si nastavil tak dokonale k obrazu svému, že na něj do dnes vzpomínám jen v nejlepším. Na neštěstí jsem skončil školu a jako zaměstnanec jsem už neměl čas kompilovat si nové balíčky tak jako za studentského záškoláctví :). Nezbylo, než se poohlédnout po nějaké další distribuci. Moje oko jasně padlo na Arch Linux v tehdejší verzi 0.6.

Arch Linux byl rollingupdate jako Gentoo, ale byl binární, takže žádná blbá kompilace. ArchLinux jsem nainstaloval a ta jedna instalace mi na disku vydržela přes 3 roky v kuse. Chvíli jsem tam používal Gnome, pak zase KDE, pak XFCE (asi nejdéle) a prostě nebyl jediný důvod zkoušet něco jiného. No ale pak začalo zažívat boom Ubuntu, Fedora, Mandriva a já to všechno chtěl vyzkoušet, virtualize tenkrát nebyla nic moc, LiveCD taky ještě nebyly tak super jako jsou dnes a k pořádnému otestování jsem prostě potřeboval ten systém nainstalovat. Takže jsem o Arch při jednom neštastném pokusu přišel a od té doby jsem se mezi distribucemi neuměl úplně rozhodnout.

Vyzkoušel jsem spoustu těch velkých ale i malých dister – Fedora, Ubuntu, Mandriva, Slackware, Frugalware, Paldo, Foresight, Sabayon, ...

Ubuntu je za začátku dobré, postavené na Debianu, takže ani jiné být nemůže. Nicméně jeden známý řekl zajímavou větu: „Ubunu hnije“. Tenkrát jsem se od srdce zasmál, ale po trochu dlouhodobějším používání jsem musel uznat, že má pravdu. Ubuntu jakoby načichlo něco z widlí a po nějaké době vám přestane fungovat to nebo ono, něco se zpomalí, něco se podělá a já nevím vůbec proč a hlavně jak to řešit. Nakonec jsem si položil otázku „Proč to řešit?“. Ubuntu jsem používal v několika verzích a všechny trpěly stejnými neduhy, takže od Ubuntu jsem dal na vždy ruce pryč. Linux, který hnije vážně nebrat.

Slackware ..... jak začít, je to totiž taková distribuce, která někomu připomíná dobu kamenou, protože nemá balíčkovací systém, někdo se takovému názoru směje, protože mu balíckování ve slacku přijde prostě super. Já o Slacku musím říct především to, že je úžasně přehledný, u všeho jsem věděl kam šáhnout, všechno je hrozně intuitivní a na všechno se dá přijít jen se trochu zamyslet. Navíc je Slack úžasně rychlý, s takvým Ubuntu se jeho reakce vůbec nedají srovnat. Nicméně mi dost vadilo, že jsem si Gnome musel doinstalovávat a na další verze Gnome se šíleně dlouho většinou čeká a u KDE 3.5 bych určitě nevydržel ani hodinu. Navíc po určité době člověku opravdu začne scházet ten konfort balíčkovacího systému a i když riskuju, že budu nařčen z pičurákovství, tak se dovolím zmínit skutečnost, že instalace programů, ve slacku, mi trochu připomíná Windows, protože člověk musí na web, najít si balíček (ve widlích instalátor), stahnout ho, ručně nainstalovat a pak teprve spouštět. Takže od Slacku jsem musel taky rychle utéct.

Mandriva je dnes jednoznačně tou nejlepší distribucí pro začátečníky a pro původní uživatele Windowsů. Jé krasně a přitažlivě vyvedená, velmi dobře odladěná, repozitáře přetékají a urpmi je prostě skvělé a svižné – zatímco urpmi už má zjištěny závislosti, tak Fedorácký yum je teprve u refreshe prvního pluginu. Mandrivu instaluji a nebo jen doporučuji každému zájemci o Linux. Ti co koukají na pozlátko na ní oči můžou nechat, ti co se nechtějí o nic starat mají vystaráno a ti co by chtěli do systému trochu víc šťourat se do toho mohou s vervou pustit, protože Mandriva je rozhodně jednodušší a přehlednější než třeba Debian. Moje mamča už Mandrivu používá několik let, ještě před měsícem měla na počítači stále verzi 2007.0 a všechno jí bezvadně fungovalo. Když jsme jí nedávno koupili nový, tak jsem jí tam nahodil 2009.1 s KDE 4.2.4 a mamka je snad ještě spokojenější. Vlastně ani sám nevím, přoc Mandrivu nepoužívám já. Vždy ji vyzkouším, jsem spokojen, ale netrvá to dlouho a odinstaluji ji, protože mě ten systém tak nějak „nebaví“ ... lepší důvod jsem nevymyslel :).

Frugalware si vzal jako předlohu Slackware a použil na něj Arch Linuxový balíčkovací systém. Má jak rolling update verzi, tak stable verzi, která vychází každých půl roku. Vyvíjejí ho praktický samí mladí lidé, kteří od systému chtějí vlastně to samé co já sám, repozitáře jsou dost velké, s aktuálností balíčků je to v pohodě, můžete si ho vyzkoušet přes livecd (i když jen s KDE) .... čte se to celkem dobře ne? :) No ale chyba lávky, já ten systém vlastně ani nidky pořádně nenainstaloval, je to jediná distribuce, kterou jsem nedostal do konečné použitelné podoby. Při instalaci na mě létaly tuny chyb, po instalaci také a to u všech mnou zatím testovaných verzí. S Frugawarem jsem skončil a nehodlám už mu věnovat čas.

Sabayon má být něco jako binární Gentoo, hned po instalaci na mě mrskal haldy pro mě nepotřebných programů a nějak jsme si nerozumněli, takže na disku nevydržel snad ani dvě hodiny a už mastil pryč. Prý je to ale už lepší, třeba ještě někdy zkusím.

Paldo je malinkatá švýcarská distribuce, která už na livecd má nvidia ovladače, z livecd se instaluje, už na livecd vypadá docela hezky i přes to, že používá nějaký default Gnome skin. Balíčkovací systém je upkg vyvíjený jen pro tuhle distribuci a i když je to vcelku zajímavý počin, tak díky malým repozitářům, pomalosti celého upkg a nepříliš povedené syntaxy buildovacích souborů pro balíčky (i když mnohem povedenější než u DEB) a ještě zvláštnějšímu přístupu jejich instalace z localu (nikoliv špatnému) jsem se rozhodl, že budu používat raději nějakou z větších dister.

Foresight Linux, no tady byl tahák jasný – conary. Conary je balíčkovací systém, který je vymakaný tak, že při stahování updatu stáhnete jen tu část, která se opravdu updatovala a nemusíte stahovat celý balík znovu. Navíc je ta distribuce celkem hezky orientovaná na Gnome a ještě k tomu si vzala spoustu nástrojů včetně instalátoru z RedHatu. Tohle se taky tak nějak dobře čte co? :)) Jenže skutečnost je vysloveně žalostná. Conary je POMALÉÉÉÉ, bože to je pomalé, já myslel že umřu při čekání na conary, pořád jsem si myslel, že to přejde, že to je jen ze začátku než se načte totálně všechno a pak už se budou načítat opravdu jen části balíčků a včechno bude svižné. Kdepak, to je tak pomalé, že se chce až brečet. Navíc ta distribuce není až tak moc odladěná a i přes dobrou ochotu od komunity na IRC, kde mi někteří ochotně nabízeli pomoc a přes SSH se snažili chyby hledat a vše na mém PC napravit, se mi nepodařilo systém dostat do podoby, se kterou bych byl spokojen. Foresight už nehodlám zkoušet, dokud se někde nedočtu, že se conary zrychlilo o 500%.

Fedora je perla mezi distribucemi Linuxu, Fedora je inovátor, Fedora je nástupce RedHatu, Fedora je stabilní, Fedora je aktuální, Fedora je zaměřená na Gnome (ale s KDE funguje skvěle), Fedora má pro mě nejpřitažlivější design, Fedora používá PackageKit, se kterým je yum mnohem rychlejší, Fedora se bezproblémově updateuje na novou verzi, Fedořiny repozitáře přetákají, Fedora je prostě boží. Všechno co jsem napsal je opravdu pravda. Fedora je distro, které nasazuje nejnovější verze programů, které jsou kolikrát psané přímo pro Fedoru a ostatní distribuce ty programy teprve začnou používat až se ve Fedoře osvědčí. Zvláštní je, že to nejde absolutně znát na stabilitě systému, naopak, Fedora nejen, že nehnije (zase se musím smát :)), ale se stabilitou je to tak dobré, že se nebojím Fedoru nasadit i na server. Prostě Fedora je jeden z mých favoritů na nejlepší distro. Jo a abych nezapomněl, tak RPM balíčky už umí taky vymakat tak, abyste si z nich stáhli jen to nové a netahali to vše znovu (pochopitelně rychleji než conary).

Takže už skoro dva roky pendluju mezi Fedorou a Arch Linuxem a pořád si nemůžu vybrat, která z těchhle distribucí je ta pravá .... teď zrovna píšu z Fedory 11 ;-).

• • •

Komentáře:

Zatím nebyly přidány žádné komentáře.

Nový komentář: